Odkazy na skladby:
https://www.youtube.com/watch?v=07_ynlRGCx8, https://www.youtube.com/watch?v=njXDaSNtuA0
Teorie k vysvětlení:
Abstrakce: „Abstraktní umění se vyznačuje tím, že nezobrazuje žádný předmět (člověka, krajinu apod.), žádné konkrétní věci, proto se mu říká malířství nepředmětné, abstraktní nebo nezobrazující. Vyjadřuje se autonomní soustavou výrazových prostředků (barva, tvar, objem, linie, struktura). Abstrakcionismus je umělecký směr usilující o vytvoření formy, která nepřipomíná reálnou skutečnost. Chce vytvořit dílo zbavené individuálního charakteru, záměrně absolutně neosobní. Abstraktní dílo lze interpretovat pouze v rovině subjektivního pocitového výkladu. Abstrakce je z filozofického hlediska jeden z podstatných momentů poznání. Jako abstrakci označujeme proces abstrahování, což je vytváření obecných pojmů odvozováním a vyvozováním. Proto lze tedy rozlišit něco abstraktního, tj. pomyslného, neskutečného, odtrženého od skutečnosti, a něco konkrétního, tj. určitého, věcného, smysly vnímatelného, skutečného. Abstrakce je momentem poznání konkrétního.“ (Ilustrovaný encyklopedický slovník I. díl A–I. Academia, Praha 1980. s. 20), dostupné z: Microsoft Word – Dokument1 (muni.cz).
Symbolika barev: text vhodný pro inspiraci – Řeč barev je globální. Po celém světě vzbuzuje tytéž emoce - iDNES.cz, tabulka dostupná zde – Barvy, jejich používání a působení na nás (4f.cz)
Improvizace: projev, výkon, zvl. umělecký, tvořený bez přípravy, spatra; výtvor narychlo připravený bez dostačujících náležitých prostředků (dostupné z: Slovník spisovného jazyka českého (cas.cz))
Vasilij Kandinskij: Vasilij Kandinskij se narodil 4. prosince roku 1866 v Moskvě. Vyrostl v dobře zajištěně středostavovské rodině, která si byla vědoma jeho talentu a v umění ho podporovala. V roce 1871 se celá rodina přestěhovala do Oděsy, kde jeho otec vedl firmu obchodující s čajem. Vasilij vystudoval práva a ekonomii, v roce 1893 dokončil doktorát. V roce 1896 uzavřel sňatek se svou sestřenicí Anjou Tšimjakinovou a získal pracovní místo na Univerzitě v Dorpatu v dnešním Estonsku. Jeho kariérní posun narušily v životě dvě události, první z nich byla výstava francouzského umění v Moskvě a druhou událostí byla návštěva opery R. Wagnera Lohengrin: „Viděl jsem před sebou všechny barvy. Divoké, téměř šílené čáry před očima.“ Právě koncept synestezie ho jako umělce fascinoval a dovedl ho k vymezení teorie zvuku a barvy. (Hajo Duchting: Kandinskij)
Jiří Vřešťál: Narodil se v Praze roku 1930, od dětství trpěl chorobou dolních končetin, proto musel chodit o berlích. Vystudoval hru na klavír na pražské konzervatoři a pokračoval studiem na Akademii múzických umění v Praze. Svůj život ukončil v roce 1952 sebevraždou. Z jeho klavírního díla můžeme zmínit Památník: osm klavírních skladeb, první zkomponoval Vřešťák již ve třinácti letech. Jako další z ucelených děl můžeme zmínit Paletu: cyklus klavírních črt. Dílo bylo věnováno vlastnímu otci, který dle Vřešťálových slov miloval barvy. Autor se v díle snaží pomocí hudby evokovat určitou barvu. Pro inspiraci lze žákům pustit dvě skladby, červenou a modrou, které jsou dostupné na YouTube. Je možné porovnat, jaké tóny spojuje autor s určitou barvou. Žáci nemusí mít odborné znalosti. Stačí, když budou problematiku vnímat subjektivně.
Z pohledu dějin hudby můžeme dále spatřovat ve spojitosti s barvami následující paralely:
Masarykova univerzita (muni.cz)
Synestezie: Synestezie představuje způsob vnímání, kdy určitý vjem vyvolává vjem jiný, který není reálně přítomen (například číslice nebo písmeno vyvolává dojem určité barvy, určité slovo vyvolává dojem chutě, zvuk vyvolává pocit dotyku apod.). V praxi to může znamenat, že synestetikovy dny v týdnu jsou pevně propojeny s určitými barvami, že barevně slyší hudbu anebo že mu slova chutnají určitou chutí či voní konkrétní vůní. (Synestézie | Ústav českého jazyka a teorie komunikace (cuni.cz)) Předpokládá se, že synestetici mají zvýšenou kreativitu, a to především proto, že jsou schopni vytvářet smysluplné asociace mezi jinak běžně nesouvisejícími podměty. Mezi synestetiky známé z historie patřil například Beethoven, Gogh, Nabokov nebo Kandinskij. 05.pdf (psychiatriepropraxi.cz)
Žáci osmého ročníku se aktivně zapojovali do diskuzí, zejména během brainstormingu, kde přicházeli s mnoha zajímavými nápady a postřehy. Bylo vidět, že je téma opravdu zaujalo. Velikým přínosem bylo využití sluchátek, které se žákům líbilo. Umožnilo jim to se lépe soustředit na tvorbu. Někteří žáci neměli sluchátka, těm byla puštěna písnička od Billie Eilish „Lovely“. Doporučoval bych žákům hodinu předem vysvětlit pojem abstrakce a udělat nějaké improvizační cvičení a během projektu ho jenom zopakovat. Někteří žáci měli na začátku problém pochopit spojení mezi emocemi a tvorbou, problém pomohlo vyřešit puštění ukázky tvorby Jiřího Vřešťála a také tabulka barev a spojitostí s emocí.
Všechny články jsou publikovány pod licencí Creative Commons BY-NC-ND.
Článek nebyl prozatím komentován.
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.
Článek není zařazen do žádného seriálu.
Národní pedagogický institut České republiky © 2025